SLÁVA A PÁD KRÁLE OTAKARA

Relativita moci a mizivost "velkého světa" 

„Dušan D. Pařízek byl v sezóně 2018/19 ve vídeňském Volkstheateru vůbec prvním českým režisérem, který toto rakouské národní drama inscenoval. Zdánlivě proti Čechům namířená hra byla díky tomu poprvé přeložena do češtiny. Před koronou mohla inscenace svou explozivní silou zapůsobit na obou hlavních dějištích – u Vltavy i Dunaje. Vídeňanům byl, coby „lehkověrnému lidu”, ve Volkstheateru vytčen oportunismus a museli přihlížet odhalení švýcarského původu svého prvního vůdce a otce zakladatele. Pražané oslavovali při hostování ve Stavovském divadle svého padlého hrdinu Přemysla Otakara, krále železného a zlatého v podání skutečného hrdiny českého divadla Karla Dobrého,“ vysvětlila za pořadatele Simona Andělová.

 Více informací pod tímto odkazem

König Ottokars Glück und Ende

Volně přeloženo Sláva a pád krále Otakara je tragédie o pěti dějstvích rakouského spisovatele a dramatika Franze Grillparzera. Autor hru napsal v roce 1823, ale uvedení se zpozdilo kvůli potížím s cenzurou. Konalo se tak až o dva roky později, 19. 2. 1825 ve vídeňském Burgtheateru. Ve skutečnosti chtěl Grillparzer napsat drama o Napoleonu Bonapartovi, ovšem právě proto, že se bál odmítnutí cenzury, zvolil místo něj českého krále Přemysla Otakara II. (1233-1278), který měl podobné vlastnosti.

Český král v této hře vystupuje jako vášnivý uzurpátor. Grillparzerovi kvůli tomu chodily z Čech výhrůžné dopisy, které považoval za nevhodné projevy jinak chvályhodného národního citu. Grillparzerovi, podobně jako v jeho hře o kněžně Libuši Libussa, ve skutečnosti vůbec nešlo o českou historii (v tom případě by totiž byl v souboji s historickými fakty na hlavu poražen). V König Ottokars Glück und Ende se pokusil s takřka moderním realismem popsat relativitu moci a mizivost „velkého světa“.

Do češtiny hru přeložil v roce 2019 Radek Malý a knižně ji téhož roku vydala Městská divadla pražská.

Zdroj: Wikipedia

Více informací ke hře na www.nachtkritik.de